Za tím vším jsou lidé
Když dnes slyšíme, že se ve Všestarech pracuje jen před volbami, není to jen kritika vedení obce. Zahazujeme tím práci všech lidí, kteří se na tom, co tu za poslední roky vzniklo, podíleli. A těch bylo hodně. Pojďme se proto podívat na to, co vlastně očekáváme. Aby bylo o VŠE postaráno.
Všestary pro nás nikdy nebyly politika. Byla to skupina lidí, kterým záleželo na místě, kde žijí. Lidí, kteří byli ochotní dát mu svůj čas, energii, zkušenosti a mnohdy i vlastní peníze.
Někdo se staral o školu. Někdo o cesty. Někdo o hasiče, kulturu, zeleň nebo údržbu. Někdo přišel s nápadem a vzal si ho od začátku do konce. Často večer, o víkendu nebo prostě tehdy, když bylo potřeba. Každý dělal něco jiného. A kdokoliv přišel s nápadem nebo pomocí byl vždycky vítán. Spojovala nás jedna docela obyčejná věc. Chtěli jsme, aby bylo o Všestary postaráno.
Ne všechno se povedlo. Ne na všem jsme se shodli. A každý z nás udělal chyby. Ale vždycky za tím byla práce. A možná právě proto dnes přemýšlíme nad tím, co vlastně od člověka, kterému dáme na čtyři roky mandát zastupitele, očekáváme.
Zastupitelstvo nemá být devět židlí
V malé obci nemáme aparát desítek lidí, který všechno vymyslí, připraví a uskuteční. Máme devět zastupitelů.
A každý z nich může přijít s nápadem. Otevřít problém. Připravit návrh. Něco si vzít na starost. Kontrolovat práci ostatních. Přesvědčit pro svoje řešení další zastupitele. A nakonec za sebou po čtyřech letech něco zanechat.
Proto jsme vždycky hledali lidi ochotné vzít si svůj díl práce. Protože mandát podle nás není odměna ani židle na čtyři roky. Je to závazek.
Propojené obce.
Nejen jednotlivé cesty z místa na místo. Vidíme smysl postupně vytvořit procházkový okruh kolem Všestar, Menčic a Vávrova.
Za dvanáct let jsme se změnili i my
Když jsme začínali, nebyli jsme politici. A vlastně jsme jimi nikdy být nechtěli. Ani se jimi necítíme. Za odměnu kolem 350 korun měsíčně to ostatně člověk nedělá kvůli penězům. Musí to dělat s přesvědčením a s láskou k místu, kde žije.
Byli jsme naplaveniny i starousedlíci z Všestar, kteří měli představu, co by se v obci dalo změnit a chuť pustit se do práce.
Tehdy byla spousta problémů vidět na první pohled. Bylo potřeba opravovat, budovat a dohánět to, co obci chybělo. Nejtěžší bylo sehnat peníze, lidi a celé to dotáhnout.
Postupně jsme zjistili, že samotná práce uvnitř obce nestačí. Spousta věcí, které ovlivňují náš každodenní život, se nerozhoduje ve Všestarech. Rozhoduje se na kraji, na úřadech nebo na úrovni státu.
A tam už musíme přijít s víc než jen dobrým nápadem. Musíme umět zájmy malé obce vysvětlit, obhájit a někdy o ně opravdu tvrdě bojovat.
Pro lidi bez politického zázemí to pro nás mnohdy znamenalo hledat si cestu sami. Naučit se, na koho se obrátit, jak věci prosadit a jak za Všestary mluvit tam, kde jsme byli jen jednou malou obcí mezi mnoha dalšími.
I to nás těch dvanáct let naučilo. Nestačí vědět, co chceme udělat. Musíme také vědět, jak to pro vás dokázat prosadit.
A změnily se i Všestary
Dnes už nejsme tam, kde jsme byli před dvanácti lety. A to mění i to, co potřebujeme od zastupitelstva. Když je obec rozbitá, poznáte problém na první pohled. Když funguje, největší chyby často uvidíte až za několik let.
Dnes už nejde jen o to něco opravit nebo postavit. Stále častěji rozhodujeme o věcech, které mohou určit podobu obce na desítky let. Jak se bude rozvíjet. Co dovolíme postavit. Jakou dopravu přes naše území pustíme. Jak ochráníme krajinu. Kam nasměrujeme peníze. A co naopak vědomě neuděláme.
Špatné rozhodnutí dnes nemusí být vidět zítra. Ale může na roky zastavit něco, co už potom půjde jen těžko napravit.
Proto je dnes možná ještě důležitější, kdo v zasedací místnosti úřadu sedí. Nejen jak hlasuje, ale jestli přemýšlí dopředu. Jestli se ptá. Jestli kontroluje. Jestli přináší vlastní pohled. Jestli je ochotný něco převzít a nést za to odpovědnost.
Tehdy jsme potřebovali Všestary dát dohromady.
Dnes musíme dobře rozhodnout, kam je posunout dál.
Něco jsme cestou ztratili
Bylo by nefér tvářit se, že jsme za těch dvanáct let všechno dělali správně.
Ani náhodou.
Postavit obec na nohy byl mimořádně těžký úkol. Překvapilo nás to, ale zabrali jsme. Roky 2020 a 2021 a tehdejší vládní omezení navíc výrazně zasáhly do společenského života a způsobu, jakým jsme byli zvyklí se potkávat. Není to výmluva. Je to prostě fakt. A některé věci se potom už nevrátily tam, kde byly předtím. To asi cítíme všichni.
Když se dnes ohlédneme, vidíme, že jsme se vám v některých chvílích vzdálili. Některé věci jsme mohli lépe vysvětlovat. Víc naslouchat. Víc lidí zapojovat ještě předtím, než se rozhodne. A někdy možná převládly hlasitější názory nad těmi správnými. A také jsme měli lépe rozlišovat mezi tím, co někdo dělá skutečně pro obec a tím, co dělá především sám za sebe.
Proto si chceme ponechat to, co fungovalo... lidi ochotné pracovat, schopnost věci dotáhnout a zkušenost, kterou jsme za těch dvanáct let získali.
A přidat k tomu větší otevřenost. Víc lidí u rozhodování. Jasněji rozdělenou odpovědnost. Skutečnou kontrolu. A schopnost hájit zájmy Všestar i za hranicí naší obce.
I my jsme se za těch dvanáct let něco naučili.
Čtyři roky jsou dost dlouhá doba
A stejné měřítko, které používáme na sebe, má platit pro každého. Čtyři roky jsou dost dlouhé na to, abychom mohli hodnotit práci.
Za toto volební období projednalo zastupitelstvo 163 bodů. Z toho 157 předložili my za Volbu pro Všestary. Část byla procesní a vyplývala z běžného chodu obce. Druhá část představovala konkrétní návrhy, projekty a rozhodnutí, která měla Všestary posunula dál.
Právě na tom je možné práci zastupitelů hodnotit.
Kolik vlastních témat přinesli. Co si vzali na starost. Co připravili. Co dotáhli. A co po jejich čtyřech letech zůstalo.
Stejně můžeme hodnotit práci výborů, jejichž vedení jsme svěřili do rukou opozičních zastupitelů. Předseda kontrolního výboru pobíral za tuto funkci 1000 Kč měsíčně. Stejnou odměnu pobíral předseda finančního výboru. Za čtyři roky tedy dohromady 96000 Kč.
A výsledek? Čtyři kontroly hospodaření ve školce. Nejde přitom především o 96000 korun. Mnohem dražší jsou čtyři roky, během kterých mohl kterýkoliv zastupitel přijít s nápadem. Něco si vzít na starost. Kontrolovat. Připravit řešení. Něco změnit.
Můžou si Všestary dovolit čtyři roky nevyužitého mandátu?
Proměna návsi na nové centrum Všestar
Většina v zastupitelstvu stačí k rozhodnutí. Na přípravu a uskutečnění tak velkého projektu ale potřebujeme celý pracovní tým.
Jiné pohledy potřebujeme
Všestary nepotřebují devět stejných názorů. Potřebují lidi, kteří budou přemýšlet kriticky, ptát se, kontrolovat a nebát se říct, když něco nedává smysl. A hlavně přinášet vlastní řešení.
Taková, nad kterými si klidně řekneme: Tohle je dobré. Tohle nás nenapadlo. Pojďme to udělat. Protože právě jiný pohled nás může donutit přemýšlet a něco udělat lépe. I proto připravujeme online systém, ve kterém se k nám váš názor dostane dřív, než o tom rozhodneme.
Jiný názor ano. Jiná fakta ne.
Právě proto nás mrzí, kam se část současná předvolební diskuse posunula.
Místo debaty o nových nápadech pro Všestary trávíme stále více času otevíráním starých zápisů, smluv, rozpočtů a dalších dokumentů, abychom uváděli na pravou míru tvrzení o tom, co se údajně stalo nebo nestalo.
A opakovaně zjišťujeme, že dokumenty říkají něco jiného, než je prezentováno.
Můžeme se přít o to, jestli měla být cesta širší. Jestli mělo být hřiště jinde. Jestli jsme měli investovat do něčeho jiného. Jestli jsme něco mohli udělat rychleji nebo lépe. Taková diskuse je správná.
Stejně tak nás mrzí, když z veřejné diskuse mizí názory jen proto, že se někomu nehodí.
Pokud chceme otevřenější obec, nemůžeme chtít otevřenost pouze tehdy, když s námi ostatní souhlasí. A pokud někomu vadí sarkasmus nebo způsob komunikace současného vedení obce, je naprosto legitimní to kritizovat.
Ale pak nemůže vlastní cestu začít tím, že sám vytvoří prostředí založené na zkreslených faktech a nepravdách.
To už je otázka kultury, kterou si ve Všestarech společně vytváříme.
Obec není jeden člověk
A možná právě tohle se v současné debatě ztrácí nejvíc. Přestaňme všechno personifikovat do jednoho vedení. Obec takhle nikdy nefungovala. Ne ve Všestarech!
Za tím, co se u nás za poslední roky podařilo, jsou desítky lidí. Zastupitelé. Zaměstnanci obce. Hasiči. Spolky. Dobrovolníci. Sousedé. Někdo přišel s nápadem. Někdo ho připravil. Někdo sehnal peníze. Někdo ho odpracoval. Někdo ho pomohl dotáhnout. Ne všechno je perfektní. Ani zdaleka.
Ale ta práce je vidět.
Před lety jsme měli v obci řadu prašných komunikací. Představa, že se jim během několika let podaří postupně dát asfaltové povrchy, tehdy zněla skoro neuvěřitelně. Dnes už prašné komunikace prakticky nemáme.
Ano, pořád je co opravovat a pořád je na čem pracovat. A právě o tom to je.
Pamatujete?
Ohlédněte se do Všestar 2014
Když dnes někdo všechno zjednoduší na tvrzení, že se dělá jen před volbami nebo že všechno bylo špatně, není to jen kritika starosty.
Ne proto, že bychom potřebovali bránit jednoho člověka.
Ale protože tím zahazujeme práci všech ostatních.
Lidí, kteří tomu dali večery a víkendy. Lidí, kteří něco postavili, opravili, připravili nebo zorganizovali. A často lidí, jejichž jména nikde napsaná nejsou. Můžeme kritizovat konkrétní rozhodnutí. Můžeme říct, co bychom dnes udělali jinak. Můžeme změnit způsob komunikace i fungování zastupitelstva.
A měli bychom. Ale nemusíme kvůli tomu popřít práci všech, kteří Všestary posledních dvanáct let posouvali dopředu. A možná právě tady se vracíme na začátek.
Dnes jsme zkušenější. Víme lépe, co fungovalo. Víme také, co chceme společně s vámi dělat jinak. A chceme k tomu přidat další lidi, jiné pohledy a nové nápady.
Protože Všestary nikdy nebyly práce jednoho člověka. Za tím vším jsou lidé. A potřebujeme, aby i za další čtyři roky bylo za každým z nás vidět totéž.
Hotová práce.
Většina v zastupitelstvu stačí k rozhodnutí. Na přípravu a uskutečnění tak velkého projektu ale potřebujeme celý pracovní tým.
